VYHLEDÁVÁNÍ (NEJEN) NA STRÁNKÁCH VAGENKNECHT.NET:
|
Máte-li další zajímavé (i svoje) stránky napište
-
žádá
Místní jména - první zmínky o obcích
MÍSTNÍ JMÉNA V ČECHÁCH, Dr. Antonín Profous, věd. redaktor. Dr. Vl. Šmilauer, Praha
OBCE:
Zkratky:
LC - Libri confirmationum
RDP - Registra decimarum papalium (Registra desátků papežských z diocezí pražs.)
DZ - Desky zemské
CB - Codex diplomaticus ... regni Bohemiae
BR. - Berní rula
Šmil - Šmilauer,
Jg - Jungmann J.: Českoněmecký slovník
Som. - Sommer J.G.: Das Königreich Böhmen
Schal. - Schaller Jaroslaus: Topographie des Königreiches Böhmen
PalP. - Palacký Fr.: Popis království českého.
(lid. Běla, v Běly, do Běly, na Bělu, bělskej), ves 5 km jv. od N.Paky (u Bělé se vlévá Zlatý potok do Javorky, která teče k jihu do Cidliny):
1383 in Byeley, AČ.31/312-15;
1543 (u Pecky) ves Biela, DZ. 44 E 7 n.;
1544 w Biela, DZ. 7 A 6;
1835 Bilay (Běla), Sommer III, 151.
Bílý Kostel nad Nisou, Weißkirchen an der Nieße
(lid. Waeskhérchə, v. Gierach. Reichenb. 52, odkud je zde několik dokladů), ves 2 km záp. od Chrastavy:
1352 decan. Zytauiensis: Henric villa sive Alba ecclesia, 1369-99 Henrici villa, RDP.81;
1356 ad pres. Joh. dicti de Donyn - ad E. in Craczauia, ex. pleb. in honore Snactorum siue in alba ecclesia, LC. I, 16;
1360 de cons. Wenc de Domin ad E. in Heruiciuilla, exec. pleb. de Henrici villa, t.136;
1384 pro E. in Alba Ecclesia de cons. Henrici de Donyn, exec. in Crazania, t. IV, 165;
1399 in Henxin villa in Weiskirchen, Balbín, Misc., dec. I., lib V, vol. er. VII. D 6;
1414 Alba ecclesia alias Henricivilla: ad Henricivilla de cons. Wilh. de Donyn, exec. pleb. in Cracania (!), LC. VII, 109;
...
1562 zámek Grabssteyn -- ves henrychsdorff jinak bily Kostel, ves weczwald --
Tato ves mívala dvě jména: jm. Henricivilla, Heinrichsdorf = Jindřichova ves bylo dáno vsi podle zakladatele a druhé jméno Alba Ecclesia, Weißkirchen, Bílý Kostel podle zděného kostela. První jméno zaniklo úplně. Balbínův tvar Henxin villa vznikl nejspíše chybným čtením starého jména Henrici villa.
(na Brdě) ves 3 km záp. od N.Paky (ves leží pod táhlým návrším):
1542 ves Brdo (ke Kumburku), DZ. 4 A 25.;
1608 ves Brdo (ke Kumburku), DZ. 134 C 16;
ves 3 km jz. od N.Paky:
1542 hrad Kumburgk.. Pakau mčko.. ves ..Stiepaniczky, Prosecž, Zbozij, DZ. 4 A 25.;
1608 zámek Kumburgk ..Aubislawicze, Prosecz, Staw, DZ. 134 C 16;
1636 das alte Schloß Khumburg, das neue Schloß Gitschin .. it. die Dfr: Aubislawicze, Cžeska Prosecž, Staw, DZ. 145 E 30 n.;
1790 Böhmisch Prosecž, oder Proswicz, auch Proschwitz, Schal. XVI, 89;
1835 Böhmisch-Proschwitz, Som. III, 140;
(lid. ta Dřevence, ve Dřevenci, do Dřevence, dřevenckej i dřevenickej, Dřeveňák), ves 6 ½ km vsv. od Jičína:
1388 in villa Drziewienyczy R. decessit, proclam. in Grecz, AČ.31/1231;
1388 Johanni de Drzyeweynycz, Menčík, Soud. kn.jičín. 214;
1397 Otyk de Labunye alias Drzyewenicz, AČ.35/92 č.22;
1408 dlužen sem Benessyewu z Drzyewenycze, AČ.35/70 č.117;
1435 Havel z Dřevenice, St. let. 92;
1465 (1414) in causa Benessii de Drzewenicze, RT. II, 341;
1517 (1439) prosil jsem hawla z drziewenicze AMV. list. 647;
1526 Jindřich Berka z Dubé na Dřevenici, hejtman kraje Hradeckého, AČ. 9/3;
1545 br. Berkové z Dubé na drzeweniczych (!) oznámili ..., že děd. svého drzewenicze tvrze, dvoru popl. s p., vsi tudíž, Studenian, vsi celé ... s krčmami w drzeweniczy (!), w studenianech ... v tato registra vepsati jsú dali, DZ. 250 H 12;
1608 tvrz Drzeweniczy s dvore, popl. (ke Kumburku) ... ves Drzeweniczy, DZ. 134 C16;
1654 Držewenicze ves, BR. 12/631;
úř. 1854 Dřevěnice.
Jm. D. vzniklo zpodstatňující příponou -ice z adj. dřevěná, tj. ves, srov. silnice = silná, t.cesta, pravice = pravá t. ruka a j. Analogií podle čeledních jmen na -ice bylo toto MJ. někdy mylně uváděno do plurálu.
(lid. Frilant), v. Gierach. Friedl. 24 n., odkud je i většina dokladů), okr. město v severních Čechách ve východním výběžku:
1278 castrum Vriedlant, RB. II, 470;
1290 D. in Friedlant, t.656;
1341 stratas per Fridlant, RB. IV, 370;
1357 Frydelant und Hamerstein, mein frei erbe, RB. VI, 387;
1359 de Fridlant, LC. I, 115;
1370 Joh. de Fridlant, LC., II, 26;
1378 versus ... Fredelant, CLus. III, 42
1381 di stat czu Fredland, U. frydl. 1´;
1382 Cunrodsdorf by vredelant měst. kn. zhořelec. II, 50;
...
1654 město Frydlandt, BR. 6/230;
1790 a 1834 Friedland, Schaller IV, 284 a Sommer II, 311.
(v Heřmanicích, do Heřmanic), ves, m.o. a okr. N.Paka:
1365 ad E. in Robuss de consensu Ade de Hermans alias de Hermanicz dicti Nawarow, clientis, LC. Ib, 59;
1414 Vácslav řeč. Mašovec z Heřmanic, Sedl. z LEr. IX Q 2.
(lid. Řidelec, v Řidelci, do Řidelce, Řidelák, řidelickej), ves 5 km jižně od N.Paky:
1367 Vojtěch de Hrzydelecz, Menčík: Soud. kn. jičín. 57;
1416 in Nowewsy -, in hrziedelcze (!) curiis rust. et in Waldowie molendino, silue okolo hrziedelcze et sub nuoa villa, DD. 20/82;
1454 municio et ville (in) Nowewsy ac hrziedelczi, DD. 16/16;
1654 ves Ržidelecz, BR. 12/578;
1835 Řideletz, Sommer III, 233.
Jm. Hř. vzniklo ze stč. ap. hřiedelec, jež bylo demin. slova hřiedel „hřídel, Welle, Walze“ (v Geb. Sl. stč. 49). Znám je zejména hřídel u pluhu, hřídel ve mlýně (Achse am Mühlrade) a j. (v. Jungm. I, 758). Naše ves Hřídelec leží pod osamělou kuželovou čedičovaou horou (399 m) a jm. Hřídelec příslušelo prvotněasi této hoře, srov. jm. Hřídelík!
Horní Slivno dříve Menší Sliven a Slivenec
(lid. dnes Hoření Slivno, v Hořením Slivně, do Hořeního Slivna, Hořenosliveňák), 2 km zjz od Dolního Slivna, cca 7 km západně od Benátek nad Jizerou:
1223 Albrecht de Zlliven, CB. II, 24217;
1318-23 Vlricus de Slywna, RT. vet. 55 č.282;
RDP. 85 dec. Kamenic.: r.1352 Slywen minus, 1369-99 Slywen minor, ok. 1405 Slibn;
1352-1399 Slywen major, ok 1405 Sliben; t. 84;
1387 in villa Sliwnye magno H. et E. decesserunt, proclam. in Neumburgam, 1369 Vitko de Slywna minori defendit, ...
1654 ves Male Sliwinko, BR. 7/392;
1790 Hft Koschatek: Unter Sliwno, ein Df.. Ober Sliwno .. Klein Sliwno, Sliwinko ..
Nejstarší tvar Sliven vznikl z neurčitého adj. sliven, t. dvůr, u něhož bylo mnoho sliv, slívových stromů. v 16. st. přešlo jméno do rodu středního, poněvadž si k němu domýšleli slovo místo.
ves 10 km sev. od Hořic a ½ km od horního toku Bystřice:
1497 ve wsi w kalu s dvory km. -- it. ve vsi Bidoniczich a ve vsi Brtwie, DD. 23/464;
1543 zámek Oeczku, ves kal, ves Lhota, ves Stankowy, DZ. 44 E 7;
1544 Peczku zámek -- Stankow, Kal, Bukowinu, DZ. 7 A 6.
ves na záp. konci lesnatého Chlumu 9 ½ km vjv. od Jičína:
1226 Dalebor de Coneckulma, CB. II, 28613
1304 Leoni de Coneczchlum, RB. II, 872;
1319 Leo de Koneczchlumie, Tab. vet. n. 218
ok. 1320 de Koneczchlumye, t.313;
RDP. 92 decan. Gyczyn.: 1369 Konczielunye (!), 1384-99 Koneczlumye, ok. 1405 Koneczchlumcze;
1400 in villa Newratwiczich U. decessit, proclam. in Grecz Regine -- Wenceslaus de Koneczchlumy, campanator de ib., nomine ecclesie de Koneczchlumye defendit -- Hynko de Koneczchlumye -- (1378) Vlricus, pleb. in Koneczchlum -- pleb. et eccl. in Koneczchlum, AČ. 35/31 n. čís. 50;
1515 Alšovi z konecchlumie, Všehrd. Kn. 187b;
1518 Aleš z Konecchlumí -- Jindřich Konecchlumský, prodávaje děd. w Konecchlumu, AČ. 19/338;
1522 br. Kapříkové z Lesonic na Konecchlumí, AČ 32/381;
1602 Cyril z Konecchlumí, A. kolín. J. 23b;
1790 Hft. Kumburg u. Aulibitz: Konecz Chlum von 38 N., Schaller XVI, 87;
1835 Konetzchlum (Konec Chlum) amm nw. Ende des Bergrückens Chlum (daher der Name), Dorf von 47 H. mit 368 E., Sommer III, 11.
ves 4½ km zsz. od N.Paky:
1542 děd. své hrad Kolmburgk jinak Kumburgk -Pakau mčko - ves .. Brdo, Krsmol, Sstiepaniczky, DZ. 4 A 25; Toto MJ. je doloženo teprve ze 16.stol. Podle toho byl jeho prvotní tvar Krsmole = *Krsmolova, t. ves.
ves přes 5 km dlouhá podle Ještědského potoka 9 km vjv. od Něm. Jablonného, od níž je okresními hranicemi oddělena skupina 6 domů, jež náleží k m.o. Světlé pod Ještědem a leží asi 10 km sz. od Českého Dubu:
RDP. 83 decaan. Gablon.:
1352-99 Cryzani villa, ok. 1405 Sucha;
1378 ad pres. Galli de Lemberg ad E. in Sucha, LC. III, 86;
1391 město Gablonne a k tomu Czeska wes a Marquarticze ves a Sucha ves, DD. 21/96;
1405 in Marquarticzich .. in Suche medium theloneum, RT. II, 15;
1547 (1518) Lemberk zámek .. w Markwarticzych ves pod týmž zámkem .. w Kryznstorffie dry km. s p., DZ. 6 G 29; ...
1653 panstvi Grabssteynsky, měst. Kržastawa .. ves Sschenbach, ves Kryszdorff, BR. 7/416; ...
Jm. Křižany byl chybný název vsi Suché (Kriesdorf) a povstal neprozuměním z lat. Crizani villa (Krizansdorf). Jm. Suchá bylo vsi dáno podle polohy „na suché řece“ a německé jm. podle Křižana, který ji vysadil.
(lid. Oujezd, na Oujezdě, z Oujezda, oujezdeckej), ves 3 km jz. od N. Paky:
1545 Dřevěnice tvrz .. Studeňany a Stav vsi celé, Oujezd ves celou, Oubislavice, Sedl. z DZ. 250 H 12;
1654 Augezd ves, BR. 12/626;
1790 Hft Kumburg .. sonst auch Gitschin genannt: Augezd podhornj von 23 N .. Stav von 29 N. mit einer St. Petri und Pauli-Kirche .. Držewenicze von 42 N., Schal. XVI, 90;
úř. 1854 Újezd;
1904 Újezd Kumburský.
Odtud 4 km sz. leží zbořený hrad Kumburk.
(v Bělohradě, do Bělohradu), městečko jv. od N. Paky:
1267 due Noue uille, una Marci de Horicz, RB. IV, 725;
1358 ad pres. ... Diuissij de Nouavilla et Mayconis de Policzan ad E. in Trzemesna, exec. pleb. de Chomuticz, LC. I, 78;
1360 de (in) Novavilla, L Er. I, 25;
(1394) de Nowa wes, AČ 31/396;
1416 de Nowewsy, RT. II, 126;
1459 in munitione Nowe wsy, t.293;
1543 tvrz a dvůr Kosstoffrank w nowe wsy, DZ. 44 E 7;
L.P. 1557 Na bielehradie (v nápise na náhrobku, v. Soupis pam. 31/7);
1603 Petr Škopek z Bílých Otradovic a na Bělehradě, Rozvrž. sb. 12;
1627 Bielehrad, statek Bělehradsky, DD. 68/34;
1835 Bielohrad (Bělehrad, lat. Albea) byl kdysi vesnicí a nazýval se Nová Ves; jméno B. „weiβes Schloβ“ bylo prý městečku dáno pro bílou barvu zámku (Sommer III., 231).
Jm. Koštofrank v dokladu z r.1543 je vysvětleno samostatným heslem.
n. hrad nad Levínskou Olešnicí sev. od N.Paky:
1333 Naczke von Lewin, RB.III, 811;
1384 Czenkonis de Lewina, AČ. 31/5 č.22;
1396 Olessnicz prope Lewin, LC. V, 274;
1421 Zdeněk z Levína na sněmě Čáslavském, AČ. 3/227.
okr. město v sv. Čechách; pokračováním Nové Paky na stranu sz. podle potoka Rokytky je ves Stará Paka (lid na Paku, ku Paký):
1357 Paca: ad E. in Paca Juueni, LC. I, 27;
1358 ad E. in Antiqua Paka, t. 29;
1370 Juuenispaka, t.II, 32;
RDP. 92: 1369-99 Paka nova, ok. 1405 Paka - 1369-99 Paca antiqua, ok. 1405 Paka filia;
1391civis de Pake, AČ. 31/25 č.73;
1411 in Antiqua Paka, LC, VII, 25;
1460 in oppidoStará Paka, AČ. 3/528;
1542 hrad Kolmburgk .. Pakau mčko .. Starau Pakau ves s platem sypaným v mčku Paky .. s pod. kost. v mčku Paky, w Stary Paky, Wuolessniczy, DZ. 4 A 25;
1608 zámek Kumburgk .. Pakau mčko mlejny Staropatsky (!) .. město Gittczjn, mčko Nowau Paku, ves celou Wolessniczy .. Starau Paku, Rosskopow, DZ. 134 C 16;
1654 mčko Nowa Paka, BR. 12/598.
Toto MJ. mělo prvotní tvar adj. Paká (t. ves) a ten se podnes vyskytuje, ač jen z řídka. Obecné adj. paký není již v žádném slov. jazyku a jeho význam můžeme jen odhadnouti. Všechna slov. slova s pak-, např. čes. páčiti, páka, vyšla ze staršího základu opak-, např. stsl. adv. opaky, opače „retrorsum, contrarium“ a stsl. pače „contra, potius“, paky „iterum“ bulh. opak ...
Podle toho jm. Paká (t. ves) znamenalo ves ležící na opačné straně, na zadní straně, na straně odvrácené od slunce, tedy a straně severní. Ves Stará Paka se táhne podle potoka Rokytky, který teče na sz. stranu, srov. slc. zápač, zápačie = stinné místo, stoinná strana (kam slunce nedojde, např. za stavením, v lese, pod strání, Kálal 838).
ves 3 km dlouhá podle potoka Popelky 1 km jv. od Lomnice n. Pop.:
1369 - ok. 1405 decan. Gyczyn.: Nova villa, RDP. 92ů
1396 Jan rzecz. Kule z Chotcze, Borzek z Nowewssy dyedyczy a poddaczy kostela Choteczkeho, SA. III., 159;
1835 Neudorf, Nowawes, Df ½ St. ö von Lomnitz am Popela-Bache, Som. III, 159.
Nové Město pod Smrkem, Neustadt an der Tafelfichte
okr. město v sv. Čechách ve výběžku Frýdlanstkém (v. Gierach, Driedl. 38 n.):
1592 Bergwergk vnd Bergstatt Böhmische Newstatt genant, měst. A. tamní (opis z r.1604);
1599 auff der Newstadt, zám. A. frýdl.;
1609 für die Behemische Neustadt, dasz Stedtlein Neustadt, AMV. - F 11/1;
1612 das Böhmische New Städtel, die New Stadt, t.;
1654 městys Nowe Miesto, BR. 6/241;
1790 Böhmische Newstadtl (založ. r. 1584 od svob. p. Melchiora z Rädetn), Schal. IV, 293;
1901 Neustadt an der Tafelfichte.
Jako rok založení uvádí Rohn (Chronic .. zweyer Städten Friedland u. Reichenberg, Prag 1763) i Nemethy v. 1584, ale listinami to nelze doložiti. Das böhm. Neustadtl bylo mčko nazýváno nejspíše od horníků ze Sas a Lužic.
O vzniku jména Tafelfichte vydal článek E. Becker v Mitteil. f. Hk. II, 1908 s.32-50: Před dávnými časy stál na rozhraní Čech, Slezska, a Saska a zároveň tří tamních panstvívysoký smrk. Grabštejnská vrchnost posunula kdysi svévolně hranice a proto zde byla r.1626 upevněna tabule, kterou popisuje mezní komise r.1644: Po ukončení sporu r.1628 dal vévoda frýdlantský namalovat na tabuli svůj erb, pod něj napsat r.1628 a připevniti na onen smrk. Ten pak nazýván Tafelfichte. Když byl r.1790 vyvrácen bouří, místo něho označoval hranice žulový balvan a podle něho se místo podnes jmenuje Tafelstein. Zpráva o něm je např. v Průvodci r.1859. Ze Sedl. Sn. 61 víme, že smrk, při němž byla studánka, od kteréž Velká Jizera svůj počátek béře (tedy ny. německy Tafelfichte zvaná hora) byl hraničním bodem již r. 1591.
ves 3 ½ km sz. od N. Paky:
1444 in heredititatibus suis Stará Paka, Rozškopově, Vrchovině et Rokytném, AČ. 3/528;
1542 hrad Kumburgk .. ves .. Wrchowinu, Rokythnay, Rosskopow, Brdo,DZ. 4 A 25;
1608 hrad Kumburgk .. mlejn Staropatsky .. mlejn Rosskopsky .. též pilu v též vsi Rosskopowie ležícáí .. Starau Paku, Rosskopow, DZ. 134 C 16.
Jm. R. = Roškopův, t. dvůr. Přijm. Roškop vzniklo nepochybně z německéh přezdívky Roβkopf „koňská hlava“: 1406 Jan Rozskop, DRC. 160.
(lid. ve Stavu, do Stavu, stavskej), ves podle potoka 4½ km jz. od N. Paky:
1545 Drzewenicze tvrze.. Studenian vsi celé, Stawu vsi celé, DZ. 250H 12;
1608 zámek Kumburgk ..mlejn Stawskay s pilou ..mčko Nowau Paku ..ves Prosecz, Staw, DZ. 134 C 16
1636 Cžeska Prosecž, Staw, DZ. 145 E 30 n.
Toto jm. vzniklo z ap. stav = splav, jez (Jg. IV, 293)
ves 3 ½ km jz. od Nové Paky:
1558 tvrz Aulibicze .. ves Studynka, DZ. 53 E 19;
1790 Hft Kumburg u. Aulibitz, sonst auch Gitschin genant: Studinka von 19 N., Schal. XVI. 90;
(v. v.) ves (m. o. Zboží) 3 km zjz. od N.Paky:
1542 hrad Kumburgk.. Pakau mčko.. ves ..Stiepaniczky, Prosecž, Zbozij, DZ. 4 A 25.
1608 zámek Kumburgk ..Sstiepanicze, Zbožj, DZ. 134 C 16
ves 5 km sev. od Hořic:
1543 prodal zámek Peczku .. ves Wresznik, ves Tetin, DZ. 44 E 7;
1790 Hft Miletín. Wlkanow sammt dem aus einen zerstückten Mhfe entstandenen Dfe Tettin von 23 N., Schal. XVI, 145.
ves nad potokem 7 km jz. ode Dvora Králové nad Labem:
1238-41 (Zbraslaus pincerna) Dechtow et duo Zabreze et hoc, quod emi(t) in Trotina, (assignat fratri suo N.), RB. II, 1219;
1267 villa Trotina (pertinet ad par. Myletin), t. IV, 725;
1542 (1513) w Policzanech tvrz .. w Zabrzezy ves celú .. Trotin ves celú pustú, DZ. 3 C 29; ...
(lid. ty Oubislavice, v Oubislavicích, do Oubislavic, oubislavickej), ves 4 km jz. od N. Paky:
1357 ad present. ..Jostonis de Vbislauicz, (exec. pleb. Joh.) de Iuuenipaca, LC.I, 29;
1369 - ok. 1405 dec. Gyczyn.: Vbislauicz, RDP. 92;
1542 hrad Kumburgk.. Pakau mčko.. Kruh, Aubislawicze, Sobieraz, .. s pod. kost. w Aubislawiczych, DZ. 4 A 25.
[Podle J.V. Šimáka (Čes. děj. I/5,870) mohl být lokátorem jičínský měšťan Ubyslav, doložený r.1312. Šmil.]
Jm. Ú- = ves lidí [Úbyslavových], v. před. jm.
(lid. v Valdově, do Valdova), ves 3 km na jih od N. Paky:
1386 Joh. presbyter de Waldow super (bona sua) in Waldow Georgium de Waldowa in vnionem suscepit, RT. I. 511;
1416 hereditates suas in Nowe Wsy ... in Hrziedelczi curias rust. et in Waldowie molendinum, DD. 20/82;
1578 tvrz Choteč ... ves Valdov, Sedl. z DZ. 64 C 20.
Vladov = Valdův, t. dvůr, srov. jm. Valdice.
ves (m.o. Tetín) 5 km sev. od Hořic:
1267 uilla Vidone (pertinens ad par.) Myletin, RB. IV, 725;
1382 census in villa Wydonye pro eccl. in Myletyn, Sedl. z A. drážď. n. 4387;
1503 H. Krušina z L. zpravuje Vidoní, Sedl. z DZ., 36 L 19;
1544 w Miletinie tvrzu .. w Yahodne, w Widoni, w Bezniku, DZ 5 E 22;
1565 tvrz Miletín .. vsi Jahodna, Vidon, Bezník, Sedl. z DZ. 15 H 9; ...
ves 7 km sev. od Hořic:
1338 eodem tempore inventa fuit argentifodina in Vresnik, Vita Caroli ve FRB. III, 360;
1544 Peczku zámek .. ves Bukowinku .. ves Wrzesnijk, ves Tetin, DZ. 5 J 1;
1626 Vřestník, Bíl. K. 592;
1630 Vřesník, t.792; ...
n. farní ves, nyní kostel sv. Petra a Pavla nad Stavem 5 km jz. od N. Paky:
1143/48 c.14, Lusane tota villa cum tota silva Messny et. ib Vgezd usque ad custodiam (dta monio Strahov), CB. I, 16019;
1357 ad pres. Stramssonis de Drahoraz ad E. in Vgezdecz, ..(exec. decanus Gyczyn), LC. I, 28;
1393 ad E. in Alto Vgezd, ..pro exec. pleb. in Luzan, t. V, 169;
1398 ad pres. Otticonis de Drziewenicz alias de Labun ad E. par. in Alto Vgezd, t.302
ves 2 km vých. od Nové Paky; se vsí Vrchovinou splynula ves Rokytná ležící nad vrcholiskem potoka Rokytné n. Rokytky, která se vlévá do Olešnice (Sedl. Sn. 80):
1444 in heredititatibus suis Stará Paka ..Wrchowině et Rokytném (ke Kumburku), AČ. 3/528;
1542 hrad Kumburgk .. Pakau mčko .. ves Zdyrecz, Wrchowinu, Rokythnay, Rosskopow, DZ. 4 A 25;
1608 zámek Kumburgk .. mčko Nowau Paku, ves celou Wolessniczy, Wrchowinu, Rokytney, Starau Pakau, DZ. 134 C 16.
Druhé jméno Rokytná (t. voda) náleželo vlastně tamnímu potoku podle toho, že v něm bylo mnoho rokytí (sítí, Binse).
(lid. to Zboží nebo ta Zbož, do Zboží, ze Zboží, na Zboží, ve Zboží, zbožský), ves 4 km záp. od Nové Paky:
1542 Starau Pakau ves, ..Prosecž, zBozij, Radim, Lhan, DZ. 4 A 25.
1608 mčko Nowau Paku, ves ..Sstiepanicze, Zbožj, Bielau, Tamply, DZ. 134 C 16
1654 Zboží, Doskočil 213 z BR. 11/193
1790 Hft Radim: Sezboz, Zbožy, Schal. XVI, 77/9
1835 Zbosch, Zbožj, Som. III, 151;
1848 Zboží, PalP. 123.
VYHLEDÁVÁNÍ (NEJEN) NA STRÁNKÁCH VAGENKNECHT.NET:
|
Máte-li další zajímavé (i svoje) stránky napište
-
žádá