Vítejte na stránce věnované příjmení V/WAGENKNECHT......
LEGENDY O JMÉNU
Tato stránka je doplňována a opravována --- zapojte
se i svými názory! - text ke stažení jako Legendy
o jménu
OBSAH:
I. Názory současných nositelů příjmení
II. O vývoji v českých zemích
III. O příjmení a výskytu
IV. Vysvětlivky a literatura
VI. Vyhledávání na stránkách vagenknecht.net
I. NÁZORY SOUČASNÝCH NOSITELŮ PŘÍJMENÍ
Co se ví a traduje o příjmení W/Vagenknecht, jejich nositelích a místě původu:
1) "od nepaměti byli vždy ČEŠI"
2) "rod pochází z Podkrkonoší a že se jedná o rod český dokladuje,
že dcera mlynáře Wagenknechta byla babičkou národovce F.L.Riegra"
_______(VALDOV-Praha, Kolín)
--- Terezie Wagenknechtová (*19.2.1795 na Stavě +14.2.1869 v Praze)
byla nejstarší z dětí stavského mlynáře Františka W. (měla tři bratry -
Františka, který byl farářem v Kolodějích a Říčanech, kde zemřel na choleru
r.1850, Ignáce (Hynka), který r.1828 prodal mlýn na Stavě manželu Terinky
Václavu Riegrovi a koupil později mlýn Vysoké kolo, a Josefa - mlynáře lužanského; dále také její bratranec Josef Ignác Wagenknecht *17.9.1808
Dřevěnice +7.5.1838 v Praze na souchotiny, byl známý vlastenecký kněz - viz
faráři). Provdala za mlynáře ze Semil Václava Riegra (1778 - 1841, rod Riegrův
pochází od Nového Bydžova). Spolu měli syna Františka Ladislava Riegra
(*8.12.1818 Semily viz zde +3.3.1903 Praha), který si vzal r.1853 dceru Františka
Palackého Marii (1833 - 1891). Mlýn ve Stavu připomínán již r. 1596.
--- její bratr Ignác (Hynek) Wagenknecht prodal mlýn na Stavě 20.4.1828 Václavu Riegrovi (1778-1841 – manžel Terinky) a zakoupil v r.1830 mlýn Vysoké kolo u Vyskeře (mezi Hrubou Skálou a Kostí) od Josefa Žofky, r.1841 si I.W. koupil dům v Kopidlně, kamž se přestěhoval a mlýn prodal Josefu Kubinovi. R. cca 1856-7 koupil mlýn Vysoké Kolo Josef Jan Rieger příbuzný F.L.Riegra (byli bratranci);
--- mlynáři se dále vyskytují - viz rod z Bělé u Pecky (*1863); Ignác byl dále potom mlynářem v Hrázce u Třesic, Káranice čp.24, kde v tomto mlýně pokračoval i jeho syn František Vagenknecht i jeho vnuk Josef Vagenknecht;
--- další mlýny v Úbislavicích (čp.56 – Červinka, čp.73 – Havel,, čp.1 – Tauchmann).
3) "snad od dob třicetileté války. V době třicetileté války zřejmě
byla zničena obec Chvojná, která byla na území mezi Úbislavicemi a Tužínem....také
asi z téže doby snad pochází hromadný hrob poblíž obce Stav....Rod Vág.
se zabýval zemědělskou činností, při polích a lukách byl i les. Kromě
toho převážel zboží, v Čechách od severu k jihu k Českým Budějovicím....jezdil
s párem hřebců....touto činností se zabýval před zavedením železnice. K
tomu měl i dostatečné velký sklep v České Proseči čp.4 vedle bývalého
chléva. Sklep se dochoval dodnes...Předci také připřahali jeden pár koní
kolemjedoucím povozníkům, aby mohli vyjet do kopce." _______(ČESKÁ
PROSEČ-Trutnov)
4) "odvážný smělý voják, žoldnéř, nebo podle dnešního vojenského
názvu: vojín pověřený zvláštním posláním; jméno se vyskytovalo v
podkumburských obcích [2] již před 30-ti letou válkou. Všechny tyto
obce po různých válkách částečně vylidněné byly osazeny Němci,
kolonisty patrně dle dialektu středního Německa nebo z Porýní; nejstarší
zápis v gruntovních knihách Úbislavic s příjmením W. je z r.1684;"
_______ (ÚBISLAVICE-Praha)
5) "druh vojenské specializace - česky vozataj; název pro zvedací zařízení
potřebné k výměně kola selských žebřiňáků - pákový hever"
_______ (DŘEVĚNICE-Praha)
6) "nejvíce Němců /tzn. mohl tam být s typickým německým jménem i
Wagenknecht/ se objevilo na přání krále, aby osídlili tuto oblast, v Nové
Vsi nad Popelkou, Syřenově, Kyjích, Ploučnici, Žďáru a Oujezdci v 15. a
16. století" _______ (NOVÁ VES N/POPELKOU-Hradec Králové)
7) "v Německu jen zřídka potkal - jednou v Karlsruhe (Porýní), Němci
považují za pěkné staroněmecké jméno; původ v Čechách od těžce raněného
německého vojáka z doby 30-ti leté války, který pro své zranění zůstal
v Čechách a po uzdravení se zde i oženil a říkali mu tak jaké bylo jeho
zařazení u vojska" _______ (DŘEVĚNICE-Praha)
8) "v kraji u Lysé nad Labem je také mnoho německých jmen; po 30-ti leté
válce se tam usídlil generál Špork, se kterým přišlo mnoho bývalých válečníků
z Německa, ti se oženili a počeštili" _______ (VŘESNÍK-Liberec)
9) "v městě Mülhaus v Alsasko-Lotrinsku přibral Napoleon do vojska
Wagenknechta, a když dostal Napoleon na zadek a vojska se mu rozprchávala,
Wagenknecht zůstal u Paky u nějaké děvečky - cca po r.1813" _______
(NOVÁ VES N/POPELKOU-Hradec Králové)
10) "Jméno pochází pravděpodobně z pomezí česko-německého, neboť
Němci jsme přímo obklopeni, nehledě na jejich častou okupaci nás. Je ale
také možné, že toto příjmení do Čech přitáhli Francouzi, když jejich
císař bojoval u Brna s dalšími 2 mocnáři. Naše příjmení se nacházelo
jistě také mezi Francouzi z francouzsko-německého pomezí s tím, že některý
Francouz - Vag. zde založil rodinu." _______ (NOVÁ VES N/POPELKOU-Košťálov)
11) "v Německu známí sdělili, že se jméno používalo pro obsluhu
panských kočárů" _______ (NOVÁ VES N/POPELKOU-Jeseník)
12) "za vlády Marie Terezie bylo nařízeno všem poddaným a jejich
vrchnostem ke jménu doplnit příjmení, tak prý byl asi náš předek kočí
a proto toto jméno" _______ (VALDOV-Praha, Kolín)
--- k tomu: mezi 1760-1770 bylo zakázáno psát jména po chalupě a jména
nemanželských otců, 6.10.1770 nařízení vézt matriky na formulářích s
rubrikami (zdroj na www.genea.cz)
--- kočí se německy jmenuje kutscher
13) zápis W/V a- á: - záleželo na tom, kdo zapisoval do matrik, jaké národnosti
a vzdělání - jsou případy, že sestra byla zapsána jinak, děti jinak než
rodiče. _______ (BRDO, NOVÁ VES N/POPELKOU, DŘEVĚNICE, LÁZNĚ BĚLOHRAD)
14) "známí v Rakousku - příjmení Wagenknecht je rozšířeno v
oblasti, kterou nazývají "Nieder Tiroll"" _______ (VALDOV-Praha,
Kolín)
15) "Jenom na Vřesníku, kde je asi 40 čísel popisných, byly 4 rodiny,
které s námi nebyly do příbuzenstva, přesto dvou rodinám jsem říkal tetičko
a strejdo. Říkali nám Vognechti a přezdívka většinou dle zaměstnání -bodryk,
šprckař, hajnej V., švec V. Rovněž Kout bylo hojné - přední a zadní
Kout, truhlář, Koutovi od rybníka." _______ (BĚLÁ U PECKY-Chodovice)
16) "...a ještě k tomu jménu...vyřešil jsem to vcelku prozaicky,
potvrdím anglosaský původ jména, "sudetskou" orientaci lokalizace,
upozorním na počeštení (V a dlouhé á) a jinak je překlad prostý - poskok
od vozu - v jakém smyslu a za jakým učelem už neřeším. Ušlechtilejší významy
bych sice rád, ale nevidím důvod je hledat, i prostou práci někdo musel dělat...."_______
(ÚBISLAVICE-Pardubice)
17) "Vzpomínám si jak v obecné škole nám starý učitel, (účastník I. svět. války) vykládal o původu našich jmen. To "naše" přeložil jako vozový pacholek a celá třída se mohla potrhat smíchy."_______(Jaroměř)
18) "Můj tatínek často říkával, že ze Saska přišli na Úbislavicko 4 bratři Vágenknechtové a všichni Vágenknechti v našem kraji jsou příbuzní. Také se zlobíval, když někdo říkal, že jsme Němci, jsme praví Češi."_______(LEVÍNSKÁ OLEŠNICE-Stará Paka)
19) V matrikách se někdy mohlo příjmení Vagenknecht zaměnit za Vágner .. "A díky tomu můžeme zcela zodpovědně připustit, že s tou "Terezií provdanou za Vágnera ve Stavě" se strnadovský písmák prostě spletl ... ale i na to mám docela prosté vysvětlení: do úzkých rubrik matriky se nikdy nedařilo napsat dlouhé přijmení Wagenknecht, takže faráři je často dělili na Wagen a knecht. Wagen by ovšem bylo dost divné přijmení, takže se tu samo od sebe nabízelo Wagner, což v tom ... psaném kurentu vypadá skoro stejně, a pokud byl náš písmák obeznámen s tím, že "Knecht" je německy pacholek, nebylo by tedy k představě "Vágnera, zemědělského dělníka", jak bychom dnes slušně řekli, nic divného." (z informací rodu Strnadů)
II. O VÝVOJI V ČESKÝCH ZEMÍ
.........Podle České kroniky od prof. Josefa Laciny vydané r.1893 [3],
ve které píše i o sedlácích XIII. století: "za krále Václava II.
(1283-1305) a Václava III. (1306) byly osídlovány a tím i zmenšovány
pohraniční hvozdy. K osídlení přišli především kolonisté ze západních
Němec a Nizozemí. Zakladatel (většinou zámožný cizinec) získal největší
statek, dědičně byl rychtář, a platil jen roční poplatek,
neměl ostatní povinnosti - nejčastější jména FOIT nebo ŠULC."
.........Často se místa nazývala podle toho, že dostala určité výhody,
LHOTY[4]. Prostředníkem mezi kolonisty a vrchností byl tzv. "lokátor",
který příchod kolonistů podle dispozic vrchnosti organizoval, rozměřoval a
přiděloval půdu a zajišťoval od nich později i placení případných
poplatků vrchnosti. Rychty se propůjčovali na určitý čas, na celý život,
byly však i dědičné. Na vesnicích to bývali vždy nejbohatší sedláci.Ve
13.století byla funkce královského rychtáře či fojta coby zástupce krále
a nejvyššího pána a úředníka, taktéž i velitele městského vojska.
Později však byli vrchností jmenování rychtáři či fojti neoblíbeni.
Zmohla-li se obec volila svého představitele - purkmistra (burgmistr,
pudmistr,purmistr, burmistr).
.........Lidé vykonávající funkci rychtáře se tedy často jmenovali Šulc,
Šolc (z latiny je sulco - brázdit, orat; německy schulze [5] ,
schultheisz - starosta), Šoltýs, Šoltéz (z latiny scultetus) a
Fojt (Fojtík, Fait, Feit, Voigt, Voit). S těmito jmény se také setkáváme v
počátcích rodů Wagenknechtů, často se vzájemně křížili sňatky. Lze
tedy předpokládat, že původ a postavení nositelů těchto jmen bylo podobné.
Na vesnici totiž existovala podobně tvrdá rozdělení na třídy a úrovně
jako ve městech a mezi šlechtou. Právo volit, hlasovat a rozhodovat měli jen
majitelé nějakých usedlostí (tj. rychtář, sedlák (Bauer, Bajer), láník,
dvořák (hufner); půlník, pololaník, čtvrtník, čtvrtláník; podsedník,
zahradník, chalupník, usedlý) ostatní byli jen trpěni (domkář, baráčník,
podruh, podomek - ti neměli ani vlastní domek [6]. Sňatky se uzavíraly
především na stejné úrovni (rychtář-rychtář, chalupník - domkář,...).
Důvodem bylo jistě udržení majetku a také výhod - i protože sedláci,
rychtáři, vrchnost nemuseli za Marie Terezie na vojnu, kteráž trvala 14 let.
(Další způsob často užívaný byl, že hospodář postupoval grunt synovi dříve
cca jako 40-ti letý, aby syn nemusel na vojnu. Nový hospodář se staral o mladého
výměníka, mladší sourozence a snažil se, aby měl co nejdříve také nástupce.
[12]).
Mužstvo domácího původu ovšem na vojně netrávilo čas v kasárnách jako
je tomu nyní. V mírové době bylo propuštěno na dovolenou a pracovalo na
venkově u sedláků (v posádkách zůstávali vojáci cizího původu, kteří
byli ovšem převážně nevalné pověsti). Dovolenci byli sice podřízeni
vrchnosti (rychtáři, radní magistrátů obcí), která jim přidělovala práci,
ale jejich přestupky řešili jejich vojenští nadřízení - vše dobře
popisuje Jan Jeník z Bratřic ve svých PAMĚTECH [7]. Lze
dovozovat, že mnoho rychtářů byli vysloužilí hejtmané, rytmistři resp.
jiní vojáci, kteří po službě u vojska obvykle 25-30 let dostali penzi a
zakoupili statky a rychty, kterých bylo dostatek. Doba 16.-18.století potřebovala
mnoha vojáků. Po napoleonských válkách došlo ovšem k odkupování a
drobení statků. Přibývali chalupníci.
.........O tom, že ač příchozí z ciziny, většinou rychle zakořenili a vtělili se do českého národa, svědčí např. i známý učitel národů a zastánce českého jazyka Jan Amos Segeš Nivnický po otci nazývaný Komenský ač pocházel z Moravy či spíše z Uher (syn Martina Segeše Komenského +1602, jehož otcem byl Jan Segeš, fojt v Komni, původem z Uher, který se přestěhoval z Komně do Uherského Brodu v 1/2 16.stol.) nebo Riegrové (uvádí se, že do Čech přišli jako úředníci ve službách Valdštějnů a měli prý i šlechtický původ, později však byli hlavně mlynáři, - slavný český politik F.L. Rieger, měl matku rozenou Wagenknechtovou - dceru mlynáře ze Stavu - a jak psala jeho dcera provdaná Červinková, mlynáři patřili k těm, kteří tolik nepodléhali robotám a zachovávali staré české tisky a jazyk; německé příjmení podle Beneše [11] Rieger=funkcionář vesnického soudu). Německý původ má také příjmení Gebauer (sedlák) - Jan Gebauer český filolog, bořitel rukopisů, se narodil r.1838 právě v Úbislavicích.
..........Pro doplnění charakteru doby po třicetileté válce
a jiných pohromách přelomu 17. a 18. století, je nutné uvést také tzv. "vnitřní
kolonizaci" - osídlování vylidněných vnitřních (úrodnějších)
oblastí a měst, obyvatelstvem z pohraničí (především obydleného Němci).
Po přemístění většinou dochází k počeštění. Zde je možné uvést z
našeho kraje například Erbany (r.1658 přicházejí do Miletína z jiné části
panství Studenec a Fořt dva zedníci Erbani, stejného původu jsou i předci K.
J. Erbena *1811 v Miletíně; příjmení dle [11] Erban=dědic, majitel
dědičného statku, na rozdíl od leníka) nebo Raisové (r.1706 jsou přesunuti
na bělohradské panství osadníci z maršovského panství, a mezi nimi jsou i
dva bratři Reysové, z tohoto rodu vychází spisovatel venkova K. V.
Rais; příjmení dle [11] Rais=větev nebo vojenská výprava) a možná
podobně i další Wagenknechti (viz. vlastenecký kněz
Josef Ignác Wagenknecht *1808
ve Dřevěnici), jak je ale dále zjištěno, někteří zde žili již před válkou cca
r.1608.
.........V době nedávné se příslušnost k českému národu projevila např.
za německé okupace.
III. O PŘÍJMENÍ A VÝSKYTU
.........Příjmení Wagenknecht je lokální. Kolem r.1850 bylo velmi silně
rozšířené jen v několika obcích v Podkrkonoší (i 4 rodiny v jedné
vesnici). Viz mapa Kumbursko. (Rok 1850
je orientační odpovídá zhruba zápisům zjišťovaných za německé okupace pro
prokázání dobrého původu. Většina rodin tyto si zápisy uchovala a z nich bádání
začíná.).
O prvních zmínkách o obcích - viz
odkaz na místní jména.
1297 - Nejstarší zmínka o tomto příjmení je podle Beneše ([11] ... Německá příjmení u Čechů, Josef Beneš, ÚJEP, Ústí nad Labem 1998), který jako výklad uvádí termín "pomocník povozníka", a to již roku 1297 jistého Hainricuse Wagenknechta. Bohužel dosud jsem nezjistil v jaké obci nebo panství či zemi se vyskytoval.
1381 - Z Urbáře panství FRÝDLANT - datovaného k roku 1381 - dokonce lze vyčíst, že ve Frýdlantu žili Wagenknechtové již ve 14.století:
originál:
přepis(1905):
což tedy znamená, že Wagenknechtová bydlící ve Frýdlantě platila daně 6
haléřů. Tvar Wagenknechtynne odpovídá zápisu z Trutnova z r.1651 (viz níže).
Datace rukopisu
urbáře není zcela jistá - někdy se uvádí i r.1409. Pro starší datum hovoří
především to, že v roce 1381 došlo k sepsání urbáře saského panství Sorau, které
stejně jako Frýdlant drželi páni z Biberštejna a který nese nepopiratelně datum
1381. V tomto roce došlo totiž k dělení biberštejnského majetku po smrti
Bedřicha z Biberštejna mezi jeho dva syny a je skutečně dost pravděpodobné, že
při té příležitosti byl sepsán i urbář pro panství frýdlantské. Zdrojem těchto
informací jsou stránky Státního oblastního archivu v Litoměřicích, které také
fotografie urbáře obsahují. Odkazy:
http://www.soalitomerice.cz/feat/urbarfr/index.html
http://www.soalitomerice.cz/feat/urbarfr/500jahr/index.htm
.... Netřeba jistě připomínat, že o pár století později (přesněji od r.1622)
frýdlantské panství patřilo Albrechtovi z Valdštejna, který se ovšem narodil v
Heřmanicích u Jaroměře.
.........Při pohledu do historie může dobře sloužit soupis poddaných podle
víry (SPPV) z roku 1651 a berní rula [8] z roku 1654.
Oba soupisy slouží k prvotní informaci, na jaké panství nebo obec se nasměrovat
s dalším bádáním. Zjištěná
místa dle berní ruly jsou všechna v bývalých državách Albrechta z Valdštejna
nebo jeho přátel [9] (viz mapa Berní
rola). Nejstarší zjištěná povolání usedlých z
r.1654 jsou chalupník, rolník, zahradník; příjmení ve tvaru:
VOGENKNECHT
- 2x v obci STAV
rolníci bez potahů chalupníci
Václav:
2 kopy* a 15
záhonů (cca 4,3 ha), strychů* osývá na zimu 3, na jaro 2 strychy,
potahů -, krav 3, jalovic 2
Matouš:
záhonů 31 (cca 1 ha), osývá na zimu 2 věrtele , na jaro 1 strych, potahů -, krav 2.
WAGENKNECHT
- 1x KUMBURSKÝ
ÚJEZD - rolník s potahem sedlák
Bartoloměj:
6
kop* a 3 záhony (cca 11,6 ha), strychů* osývá na zimu 4, na jaro 3
věrtele, potahů 3 ---
forman, vnově se osazuje 1653.
- 1x KŘIŽANY(okr.
Jablonné v Podještědí, panství Grabštejn - původně se Křižany česky
nazývaly Suchá - zápisy od 1352 do 1633 - a německy Kriesdorf; nyní je užíván
chybný název, který povstal neporozuměním podle německého názvu odvozeného
podle Křižana, který ji vysadil; česky se jmenovala podle polohy "na
suché řece"[10])
Fridrich:
zahradník, chová 1 krávu.
- 1x NOVÉ MĚSTO
POD SMRKEM (panství Frýdlant)
Jiřík:
zahradník, chová 1 krávu.
WAGENKNECHTIN
- 2x TRUTNOV
(koncovka IN=ová)
Anna: dle
SPPV z r.1651 katolička, 20 let, žila u Davida Trippera.
Katharina:
dle SPPV z r.1651 katolička, 31 let, wittib (=vdova).
WAGKNECHT
- 1x BÍLÝ
KOSTEL nad Nisou (u Grabštejna)
Jan: zahradník,
chová 1 krávu a 1 jalovici.
WOGENKNECHTOVSKÝ
- 1x NOVÉ MĚSTO
POD SMRKEM (panství Frýdlant) :: stavení rozbořené a pusté.
*Pozn. k mírám (zdroj: MUDr. Boleslav Lutonský, Lexikon genealoga, Praha 2003) - viz Měření
1 loket = 3 pídě = 2 střevíce = 24 palců = cca 0,59 m; 1 hon = 5 provazců á 42 loktů = 210 loket = cca 124 m
1 brázda = 1/2 lokte šíře * 1 hon = cca 45,5 m2;
kopa záhonů = 60 záhonů = 1 hon = 2,364 ha, 1 záhon = 6 brázd + rozhor (4/3 lokte) * 1 hon = cca 319 m2;
1 provazec = cca 944,5 m2, 1 jitro = 3 provazce = cca 2833 m2;
1 lán zemský = 64 jiter = cca 18,1 ha;
1 jitro dnešní = 2 korce = 3 míry = 1600 rak. sáhů; 1 korec, strych, měřice = 800 sáhů rak. = cca 2877 m2;
strych (korec) jako objemová míra = cca 93 litrů = 4 věrtele = 4* 12 pint = 4*12*4 žejdlíky;
Albrecht z Valdštejna měl své panství jednotné a využíval ho pro zásobování své armády, je tedy také možné, že příjmení Wagenknecht mohlo být i popisem činnosti - zásobovatel, vozataj, ...
K tomu je nutné ale přiřadit i nálezy příjmení, ač se jednalo o povolání. Jeden doklad, že slovo "wagenknecht" se používalo jako označení povolání (povozník nebo pomocník povozníka či pomocník koláře=wagnera) je např. již ve zmiňovaném soupisu poddaných podle víry z r.1651 - panství ŽACLÉŘ:
SCHATZLERHOF - Christof Kräczig - WAGENKNECHT 22 let (jeho jmenovec se stejným jménem i příjmením, věk 30 let má uvedeno jako povolání Graβknecht)
KÖNIGSHAUERHOF - Geörge Valcz - WAGKNECHT 22 let
Jak ale dále vyplývá, tak W/V se
v kumburských obcích vyskytovali již před 30-ti letou válkou (osazení/založení
Úbislavic i Nové Vsi nad Popelkou proběhlo nejpozději po roce 1350 – připomínány
fary a kostely; již před 30-ti letou válkou bylo náboženství v Úbislavicích
protestantské – luteránské, s tím, že obec Úbislavice byla více méně německá;
nemuselo tak ale automaticky být i v ostatních obcích – Stav, Česká
Proseč,…), přímé spojení s Valdštějnem tedy patrně nebude žádné.
.......... Gruntovní knihy a urbáře byly vedené jen pro potřeby daného
panství. V našich podkumburských obcích máme štěstí neboť se uchovali cca od r.1601 [12].
Podle posloupnosti zápisů (přípisů) je možno zjistit chalupy, o které se jednalo
(čísla popisná byla prosazena až s Marií Terezií o století později, a pak
revidována cca kolem r.1800, proto se často uvádí staré a nové číslování). Z
těchto vyplývá:
- rok 1607-08 KUMBURSKÝ ÚJEZD čp.9 [13] (…podobně tak čp. 9 tamže koupil Jakub Vonknecht od Bartoně Marle, r. 1608 prodal usedlost Matouši Fleišarovi. Roku 1610 byla postoupena Bartoni Šimonovi, r. 1613 Jakubu Vongnknechtovi, r. 1621 Martinu Militkému; pozn.: č.9 možná je chybně čteno písmeno g - nebyla čísla popisná);
- rok 1650-52 ÚBISLAVICE [13]/s449 - původně grunt Krištofa Hylmara (koupil r.1644), jejž pro náboženství jej opustil ,, Aby pak ten grunt k dokonalému zpustošeni nepřišel, na poručení pana hejtmana Václav Vogenknecht za hospodáře se dosazuje (asi 1650—52).“ Jde nepochybně o Václava V., který je uváděn později v Berní role v obci Stav.
- rok 1653 KUMBURSKÝ ÚJEZD - rod Bartoloměje (Bartoň) Wagenknecht z Kumburského Újezda (Berní rola - forman, vnově se osazuje 1653), r.1705 je na tomto statku veden Wilím (Vilém) Wagenknecht, patrně tentýž který je uváděn jako hospodář r.1713 v ČESKÉ PROSEČI (velmi pravděpodobně vede i k některému rodu z této obce, bohužel zatím nezjištěno);
- rok 1672 BRDO čp.13 (čp.10 staré), tento rod se podařilo propojit se současníky - viz RODOKMENY (Jan Vágenknecht - od 3.3.1672 [14] vlastník Brda čp.13 (10st.): koupil za 125 kop po předchozím majiteli Janu Militkém, který zde byl od r.1642 a je uveden v Berní rule r.1654; a r.1687 doplatil, měl koně - 2 valachy, stavení vyhořelo r.1700);
- rok 1684 ÚBISLAVICE čp.41 (čp.27 staré) je o splácení chalupy z roku 1684 [15] (L.P.1684 15.10. Michal Wagenknecht má chalupu zaplacenou).
.........Při náhledu do světa odkud pocházejí např. v USA Wagenknechti (
http://boards.ancestry.com , někteří si upravili jméno na lépe znějící
Wagenknight), tak hlavně z Německa a to z Meklenburska (na sever od Berlína
viz poznámka o Valdštejnovi [9]) a dále uvádějí odněkud ze Slezka
resp. Pruska. Jimi uváděná místa - vesnice Birkicht, Neundorf na panství
Grieffenberg - jsou nyní v Polsku (Brzeziniec, Proszówka, Gryfow Slaski) vzdáleny
cca 20 km od Čech přesněji Nového Města pod Smrkem - viz mapa
Berní rola! Navíc je zajímavé že
toto území nazývané Dolní Slezsko patřilo od r.1368 k Českému království
až do roku 1742, kdy jej obsadilo a připojilo Prusko (tak jako i
Kladsko)! V každém případě mají zjištěny předky s tímto jménem do cca
roku 1600 a vyskytující se jméno již r.1554 (asi narození ve Frankfurtu,
neupřesněno ve kterém), r.1568 (majetkový zápis v Dolním Slezku (
http://de.geocities.com/danipannicke/wehner.html ), r.1588 (asi narození ve
Švábsku), r.1598 (sňatek v Meklenbursku -
bastinb@freenet.de)
a r.1627 (Monchegladbach v Severním Porýní-Westfálsku) - není tedy možné
vyvodit, zda všichni pocházejí z jednoho místa, pouze, že jméno W/V bylo v
Německu dávno před 30-ti letou válkou (podobně jako u nás). Odtud pak patrně přišli do Slezka
a někteří buď přímo z Německa nebo přes Slezsko také do Čech (resp.
Rakouska) nebo zmiňovaného Meklenburska a později USA.
.........Dotazem na německé rodopisce mi bylo sděleno, že jméno rozhodně
není holandského původu, ale německého. Překládá se jako profese
spojená s vozem, pomocník vozky (steputis@americanisp.net),
povozník nebo pomocník wagnera stavitele vozů, koláře nebo pomocník
při městských vahách (byly v každém městě na trhu). Ovšem mohl
dostat jméno, jen že tak vypadal, že se točí kolem vozů, ale profesi např.
sedlák měl jinou. Wagenknechtů je v Německu nyní cca 1.300 lidí ( schulzeit24@gmx.de),
v Čechách pro srovnání ve všech variantách jména cca 570.
.........Povozníkovi = formanovi by z nejstarších jmenovců odpovídal
Bartoloměj Wagenknecht z Kumburského Újezda, který je přímo v poznámce
uveden jako forman a jinak jako rolník s potahem (v rule má zapsány 3). Tento
také je z uváděných V/W nejbohatší a má postavení sedláka. Formany byly poté
také přinejmenším z rodu České Proseče čp.4 (možná se podaří propojit právě k
tomu Bartoloměji).
.........Jak se tedy V/W dostali do Čech? Třeba už s těmi Šulci, a jako zásobovatelé
dostali takové příjmení (podobně osídlovány byly i jiné pusté oblasti v
Evropě). Pravděpodobně přišli již před r.1600 nebo až v té době dostali toto
příjmení podle podobné profese na více místech? Co myslíte?
IV. VYSVĚTLIVKY A LITERATURA
[1]...Vodní mlýny
v Čechách VI., Josef Klempera, LIBRI, Praha 2003 - podle zápisu o
prodeji dřevěnické tvrze: "r. 1588 koupila tvrz Kateřina Doninská z
Donína a za osm let(tj.1596)
prodala tvrz s dvorem, pivovarem,
mlýnem při vsi, dvůr ve vsi s ovčínem, dvůr a ves Robousy, dvůr u kostela
ve Stavu, vsi Studeňany, Stav, Úbislavice, Újezd, Dolany a mlýny ve Stavu a
v Tužíně Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy, který je připojil ke statku Kumburk"
[2]...Josef Vagenknecht *1912; Okres Novopacký v dějinách národních,
František Jirůtka, Jičín 1898; Paměti města Nové Paky, P. Josef V. Beran,
Praha 1871:
Zboží, Chlomek, Štěpanice (části V Chaloupkách a Pod Kumburkem), Brdo, Úbislavice
( typická kolonizační obec patrně na původní české vsi v údolí potoka
Ořešky, pozemky se táhly v délce přes 1 km přes t.zv. Červený kopec, vždy
za statkem, směrem k obci Tužínu; původní slovanské osídlení dosvědčují
i místní tvrze - Oubislavova na místě fary a školy, Stavská - na jižním
konci Stavu na kopci, zachovalé valy, vedle byl tzv. Nebeský rybník /byl na
kopci, nyní jen stále podmáčená louka/ dále již zachovalá Mokřice
naproti kostelíčku sv.Petra a Pavla u císařské cesty mezi Lužany a
Kumburským Újezdem /funusnice - nebyl hřbitov na K.Ú./ a samozřejmě
Kumburk /založen as ve 13.století spolu se Zbožím/, fara a kostel min. od r.
1350, škola dříve jen německá cca od r.1715, česká od r.1818) s Českou
Prosečí.
[3]...Česká kronika, Josef Lacina, Praha 1893
[4]...Např. v Jičínském kraji - Šárovcova Lhota u Lázně Bělohrad,
Bradlecká Lhota, Kacákova Lhota u Úlibic, Klášterská Lhota u Hostinného,
Hlásné Lhota u Jičína...Vznik nových obcí také dokládají názvy - Nová
Ves (Dolní, Horní - Bělohrad, Nad Popelkou), Nové Dvory,...
[5]...Jméno SCHULTS se vyskytuje i v USA v rámci emigrace z Německa v
19. století (možná dříve) spolu s WAGENKNECHT - především ze Schwerinu
(Meklenbursko) a Magdeburku.
[6]...Nejrozšířenější jméno v Úbislavicích a okolí prý bylo
kolem roku 1900 Knap (panoš, tovaryš).
[7]...Z mých pamětí, Jan Jeník z Bratřic, ELK, Praha 1947
[8]...Berní rula - Generální rejstřík, LIBRI, Praha 2003; Berní
rula (8-9) - Boleslavsko, SÚA, Praha 2001; Berní rula (8-9) Boleslavsko, SÚA,
Praha 2001; (13) Hradecko II.,SPN, Praha 1954; Seznam poddaných podle víry z
r.1951 Hradecko-Bydžovsko, r.v.2000
Berní rula - v podstatě soupis statků a poddaných k vyměření berní
povinnosti (cca daně). V rule ovšem chybí vsi a majetek dominikální
(panský). Často to byly vsi zemědělsko-řemeslnické dočasných i zakoupených
držitelů pozemků (familiantů) vzniklé na panském.
[9]...Dějiny konfiskací v Čechách, Tomáš V. Bílek, Praha 1882; Třicetiletá
války a evropská krize, Josef Polišenský, Svoboda, Praha 1970:
Albrecht z Valdštejna, kontroverzní postava třicetileté války. Slavný
generál a také dobrý hospodář. Území, která vlastnil, rozvíjel a až do
jeho tragické smrti byla nazývána "TERRA FELIX", neboť je sice používal
k zásobování své armády, ale nevykořisťoval drasticky poddané a také své
důstojníky a vojáky držel "na uzdě". Pro srovnání, po jeho
smrti a po převzetí Frydlantského panství Gallasem došlo právě zde r.1680
k selským bouřím pro tvrdé podmínky. K jeho postoji k víře, je dobré připomenout
žaloby jezuitů, že nechtěl na svém území zaříditi ony prostředky přísné
a ukrutné jichž komisaři k vyhlazení evangelické víry užívali a ponechal
na svých statcích mnohé úředníky i hejtmany, ač vyznání evangelického
a dovolil nekatolickým manům na statcích lenních zůstati. Také při jednání
se Sasy zamýšlel obnoviti svobodu náboženskou v říši Německé. Valdštejn,
ač psal německy, býval nazýván od svých nepřátel Čechem, neboť neměl
rád většinu cizáků (Španělů, Italů), kteří měli zájem uloupit v Českém
království co nejvíce. Ještě u Smiřických prosadil, aby konfiskované
statky, byly převedeny nejprve na nejbližší příbuzné a nebyly veškeré
konfiskovány ve prospěch císaře. Po smrti Valdštejna ovšem došlo ke skutečnému
převzetí panství a země cizinci. Sám Valdštejn byl pohřben v Kartouzích
a po zrušení kláštera r.1783 byl pohřben v Mnichově Hradišti.
Obce a panství Valdštejna a jeho přátel (hlavně Trčkové z Lípy a Vchynský)
zmiňované s výskytem W/V:
KUMBURK, Hořice, po resp. coby opatrovník Smiřických - od r.1622 po Smiřických
(koupily r.1607 od Trčků) (r.1654 pán z Tyfenbachu);
MEKLENBURSKO, Wenden, Schwerin, Rostock, Stargar 1628-1630: území měl v léno
jen krátký čas, ale je chválen pro reformy jež tam po tu krátkou dobu
zavedl (odstranil špatnou aristokracii a zavedl demokracii viz http://www.mvweb.de/english/history/4-landeseinheit.html),
a tolerování většiny protestantů. Náhradou za jejich ztrátu dostal r.1632
ve Slezku knížectví Hlohovské (Glogow - cca 100km od českých hranic);
GRABŠTEJN (BÍLÝ KOSTEL, KŘIŽANY - již 1623) konfiskací po vpádu a vytlačení
Sasů r.1632 po Černouzích z Černhauzu a Donínech z Donína (r.1654
Trautmansdorf);
Frýdlant (NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM) a Liberec - po konfiskaci 1622 po Krištofovi
z Redern (r.1654 Gallas);
TRUTNOV - okolní obce Trčkové z Lípy (de Wagghi, pak k obci Trutnov)
GRIEFFENSTEIN (Grieffenberg, Gryfow Slaski ve Slezku) - Schaffgotsch - Valdštejnův
generál, r.1639 vráceno synům Schaffgotschovým.
[10]..Místní jména v Čechách, A.Profous, J. Svoboda, Praha
1949-1960, 5 dílů
[11]...Německá příjmení u Čechů, Josef Beneš, ÚJEP, Ústí nad Labem 1998
[12] NOVOPACKO, vlastivědná monografie okresu, 1924, díl II., kap.4, František Číp: Z dějin selského lidu na novopackém okrese, str.455
[13] NOVOPACKO, str.446-7
[14] Z pozemkových knih vypsal Josef Šmejc *1896 +1966 Brdo čp.10
[15] Gruntovní knihy Úbislavice - L.P.1684 15.10. Michal Wagenknecht má chalupu zaplacenou.
29.8.2007 Doplněny některé doplněny plošné, délkové a objemové míry k lepší orientaci.
16.7.2007 Doplněn odkaz na první zmínky o místních jménech
10.11.2006 - Doplněny nejstarší výskyty příjmení o urbář panství Frýdlant (1381) a doklady o příjmení "wagenknecht" jako povolání (1651)
3.5.2005 - Přidány a upraveny nejstarší výskyty příjmení na Kumbursku (r.1608).
17.10.2004 - Přidán článek a obrázek
o vozcích. Doplněny příbuznosti Stavského mlynáře
resp. jeho dcery pr. Riegrové a vlasteneckých kněží (Dřevěnice).
10.9.2004 - doplnění kap.III o mapky výskytu příjmení
dle Berní ruly (1653) a na Kumbursku
do r.1900
9.7.2004 - doplnění II. kapitoly (O vývoji v českých zemích) o "vnitřní kolonizaci"
6.7.2004 - doplnění kap.III (O příjmení a výskytu) o propojení nejstaršího rodu z Brda (1672), nejstaršího Wagenknechta (1297) a možného rodu do České Proseče (1654)
6.11.2003 - drobné úpravy
18.9.2003 - konkrétní osoby z berní ruly a soupisu poddaných
21.8.2003 - informace z Německa
18.7.2003 - odkaz na Wagenknechty z Dolního Slezka (Grieffenberg)
16.7.2003 - výpis z Berní ruly, o Valdštejnovi, doplněn obsah
Naše rodinná stránka vagenknecht.net/rodina
VI. VYHLEDÁVÁNÍ (NEJEN) NA STRÁNKÁCH VAGENKNECHT.NET:
|
..
